Dobré ráno, světe :-)

Tak jsme pouťovku úspěšně přežili  

Nebo alespoň já a broučan, o zbytku nemám tucha. A bylo to super Jen co jsme s Mony vlezly do sálu, přiřítila se k nám jakási slečna a jelikož se mi občas (velmi často) stane, že nepoznám lidi, které bych měla teoreticky znát, tak jsem si myslela, že když se chová tak přátelsky, tak jsme se asi už někde viděly A nebo ji zná Mony – dvakrát omyl

Slečna se nakonec usadila u našeho stolu a většinu večera tam strávila s námi. Ale seznámila jsem ji s Mišákem, tak to bylo ok (pro mne určitě )

Bohužel ale nedorazila Maru – jaksi mi onemocněla. A já se tak těšila, že si to spolu užijem, protože jsem více méně chtěla mít pouťovku jako rozloučení tady, než odejdu do Prahy. Mno nic, nevyšlo

Ale dorazili mi Havlíčata Terezka je sice taky marod, ale hlídala ji teta, takže Jája mohla dorazit a bylo to supeeeeeeeeeeer. Naposledy jsme se snad takhle v kulturáky vyblbly na mém maturáku Taky pravdou je a zůstává, že se mi podařilo slušně se připít. Sice jsem jen vínovala (šmejdi mojito nedělali) a ani jednoho panáka jsem neměla (šmejd Jaro nadorazil - takže jsem neměla kartu do foťáku a tím pádem nemám jedinou fotku ), ale výsledek byl slušný.

Nejvíc mi to došlo, když jsem si šla ven s Jirkou popovídat, protože jsem vevnitř vůbec neslyšela vlastní myšlenky, které se mi tím řevem rozutíkaly.

Mno  a pak pochopitelně cestou domů. Ještě že mám kulturák tak nějak za barákem.

Jájí mi pak ale musela odejít, protože volala teta, že se Tery probudila. A my s miláčkem tam taky pak už dlouho nepobyli. Ani nevím, v kolik jsem šla domů, jen si matně vzpomínám, že Honza najednou, že jde domů a jestli jdu taky. A ač je LuLu tyran a diktátor, jakmile Honza řekne “jde se”, tak poslušně cupitá

Doma jsme padli do pelíšku a spinkali až do rána, kdy mě ta moje bestie opustila v 8:30

A teď si tak ležím v pelíšku a říkám si, jak děsně nechci vařit a že jsem slíbila Jája, že se u ní stavím,protože doufám, že mi její bráška opraví adaptér