Normálně jsem dneska myslela, že tu máme duchy. Na divné praskání z půdy už jsem si tak nějak zvykla, ale jak jsem seděla dole v kuchyni a dělala si čaj, úplně zřetelně jako bych slyšela hudbu a hlasy. Impossible – byla jsem doma sama.
Tak jdu na chodbu za zvukem a nic… Grrr, cestou nahoru do pokoje zase a tak mi to nedá a vlezu k bráchovi do pokoje…. A on si tam sedí a pouští filmy. Myslela jsem, že je ve škole a on si místo toho sedí u pc…
Ale teď mě čeká zkouška odvahy – potřebuju na půdu, protože sháním nějaké učebnice a tak a tak se chci podívat, jestli bych je ještě nenašla. Mamině se chci kouknout po “Odmaturuj z matiky” a sobě po ekonomikách, jelikož jsem koukala, že ekonomii zase budeme mít….
Nějak se mi tam nechce, už od víkendu to oddaluju – a to jsem předtím s sebou mohla vytáhnout Mony, takhle tam půjdu sama
Snad ta výprava alespoň bude úspěšná
Vzdám to po té, co jsem zjistila, že je stůl až na samém konci půdy tam fakt nejdu
Budu si sem hold muset pozvat někoho statečného, kdo to absolvuje se mnou
Žádné komentáře:
Okomentovat