Krásný podvečer všem...
Pamatujete si ještě tuhle písničku? Já si ji teď pouštím tak nějak dokola, protože taky mám osobní dilema... Nevím, co dělat. A bojím se, jak to dopadne... Protože je jasné, že jednou bude muset k rozhodnutí dojít. Chjo, proč nemůže být všechno jednoduché a tak, jak to být mělo? Proč se vše musí neustále komplikovat? Proč si lidi nemůžou stát za tím, co jednou řeknou?
Vím, že nejsem dokonalá a taky ne vždy je vše tak, jak řeknu. Ale když se ví, jak to je důležité a že s tím počítám, tak xkrát to měnit.... Měl tušit, že to budu řešit jinak... A pokud nechce, abych udělala, co udělat mám, tak ví, co má dělat (blbá věta, co? :-))) ) Ale takhle to prostě nejde.
A ten druhý? Mno, k němu zase nejsem 100% upřímná já... Ale nelžu mu. Jen neodpovídám na to, na co se neptá... Jenže jediný, kdo nemůže v noci spát a kdo na to všechno myslí, jsem já...
Snad budu moudřejší. Jednou...
Žádné komentáře:
Okomentovat