Co se mohlo pokazit se taky pokazilo.... Malovat si falešné obrázky pohody a toho, že je všechno ok prostě jednoho dne přinese zklamání a těžkou ránu...
U mě tomu tak bylo přesně dneska...
FutuDRAMA, naše sny, plány, touhy.... Vše skončilo...
V první chvíli to hrozně bolelo, sevřelo se všechno ve mě a jako by něco umřelo a něco jiného křičelo: "vidíš, přišlo to, já to vědělo, že tě štěstí nečeká...." A asi si ho nezasloužím... Mám nějakou pochroumanou karmu a měla bych si ji dát do pořádku, abych mohla hezky začít s čistým štítem...
Tak moc pro mě znamenal, tak moc jsem si nechávala ničit nervy a měla trpělivost... Ale tohle prostě ne... Chce to, má to mít... Přece jen mi zbyla aspoň nějaká hrdost, která mi pomáhá....
Bože... pořád myslím na léto, na to, že jsem kvůli němu odmítla být s někým, koho jsem tak hrozně dlouho chtěla, kdo tu byl vždy pro mě, aby mi pomohl, kdo se o mě zajímal, kdo mi řekl, že mu na mě záleží.... A já kráva si vyberu jeho.... Proč.... Proč.... proč.... Protože jsem dilina a normální kráva... Dobře mi tak... Svoje štěstí jsem si okavidně pošlapala sama...
Rozum celou dobu věděl, že tohle nemá cenu, že se budu jen trápit... Ale hold jsem člověk, který dá spíš než chytrý rozum na srdce a to ho dostalo do situace, kde teď jsem...
Že neví, jestli spolu chodíme??? Že se nic neřeklo???? NESNÁŠÍM HO!!!
Nejraději bych si někam zalezla a tam zůstala.... Napořád..... Už aby bylo po zkouškách a já mohla někam odjet.... Někam, kde budu sama, někam, kde se budu moct dát dohromady... Jako Fénix... Právě jsem shořela a tak doufám, že co nejrychleji povstanu ze svého popela...
Nejhorší je, jak hrozně to pořád bolí... I přes to, že se snažím přesvědčit sama sebe, že bez něj mi bude líp, něco ve mě brečí a odmítá se s tím smířit.... Jako by si to říkalo, že ne, že je to celé jen jedno velké nedorozumění, že to tak nemyslel, vysvětlí se to a moje štěstí s ním bude opravdové....
Je mi ze sebe samé mizerně... Jak můžu být tak debilně naivní????
Žádné komentáře:
Okomentovat