Moje beznaděj, skepse, deprese, ale i odhodlání, touha a přesvědčení o silné vůli vzaly za své....
Díky jedné jediné větě. Nebo vlastně ani ne větě. U věty by se to dalo pochopit.... Díky jednomu vzkazu, to je přesnější....
Moje naštvání na něj prostě vyšumělo. Ve chvíli, kdy jsem viděla, že mi na FB bliká zpráva od něj, bylo po mém odhodlání ignorovat ho, jako on mě.... V tu chvíli se mi srdeční tep zrychlil na trojnásobek.... A v tu chvíli, jsem si plně uvědomila něco, co jsem sice věděla, ale netušila jsem, že je to až tak moc vážné....
>>>Miluju ho<<< ale to nejsou dostatečně silná slova, pro to, co k němu cítím. Myslela jsem si hodněkrát, že miluju, ale jakmile se mi vztah nelíbil, šla jsem.... S ním se trápím a prostě.... Jen ta představa, ztratit ho, mě ničí. To, co se mnou včera udělalo to, že jsme byli spolu.... Bože.....
_______________________________
Po chvilkovém klasickém psaní jsme začali řešit, co večer. Možnosti byly sice dvě, ale jelikož jsem kvůli přesvědčení banánka: "nikam nejdu", byla odhodlána nejít taky, jedna možnost padla. Tou byla oslava dvacetin bráchy a Vadima.
Jemu se tam ale chtělo a tak bylo otázkou, zda bude mít brašule v autě místo. Chvíle napětí, moje nervozita z toho, zda s ním budu nebo ne..... Napsat že "naštěstí", je moc sobecké, ale je to tak.... Naštěstí místo nebylo a my se domluvili, že se sejdem v osm v hospě....
Před sedmou mi dorazil banánek a my před osmou vyrazily. V hospě mrtvo, ale totální. Jediné rozptýlení a pobavení byl můj opilý zpívající soused :-))
A pak.... Kde se vzal, tu se vzal.... Jaro :-)) Že si jde koupit cigarety a jede k Vadimovi a ať jedem taky. S Veru jsme byly hrozně nerozhodné, takže to za nás nakonec pánové rozhodli a jelo se. Napřed ke mě pro flašku - přece nemůžem jít s prázdnýma rukama :-)) a pak na místo činu, o kterém nikdo přesně nevěděl, kde je, ale to jsme se dozvěděli až skoro na místě :-))
Oslava byla.... ze začátku nuda... Všichni rychle pod vlivem alkoholu začínali upadat do spánku (a to jsme tam dorazili kolem desátý....). Např takový hlavní oslavenec odpadl, když se nepočítá Šoty, o kterém by se dalo napsat mraky jeho spacích historek, první :-))
A odpadali další.... Chudinka Paty seděl na gauči a z obou stran mu někdo spal.... Stále přemýšlím, zda napsat, jak probíhalo Šotyho noční probuzení, protože nevím, zda na to vůbec mám žaludek :-))
Ale asi je to všem jasné.... Chudinka, bylo mu hrozně, hrozně zle, ale zachoval chladnou hlavu a věděl, že když zvracet, tak do něčeho.... A tím něčím byl pekáč, na kterém před tím byly chlebíčky... Nejdrsnější na tom bylo, že ten pekáč dal pak zpátky na stůl a jedinci se statečnými žaludky začli žertovat, že by se to mělo dát zapéct.... Mno mňamka (hlavně pro mě, která mě extrémně citlivý žaludek....:-D)
Celou noc hrálo reggae. Ne, že by mi vadilo, ale prostě.... Je to uspávačka a vzhledem k tomu, že lidi odpadali, chtělo je spíš nabudit. Takže jsme si pak poslechli i Madonnu :-))
Dobu jsem trávila s Patym, kecali jsme a já si pak ochočila jeho ruku a udělala z ní polštář. Ale vzhledem k tomu, že jsem byla připitá (dlouhodobé abstinenci stačilo jen na chvíli povolit otěže a bylo to.... :-D), tak si nejsem jistá tím, co se stalo a jestli se to opravdu stalo (ale zjistím to....), protože to by znamenalo víc než jen světlo na konci tunelu :-))
Netuším, kolik mohlo být hodin, ale stala se strašná věc :-)) Zamkl se záchod. Neví se, jestli nějaký vtipálek schoval klíč (já osobně si ale stejně pořád myslím, že zapadl jazýček....), bo co se stalo, ale na záchod se nedalo dostat....
Mé osobní garde mě šlo doprovodit ven.... A asi to, co si myslím, že byl sen musela být realita, protože jsme o tom spolu tak trošililililililililililililinku mluvili :-)) A pak, to nejkrásnější z celého večera.... Nádherné líbání se šeptáním nejkrásnějších slovíček.... zvlášť, když je šeptají rty, které je šeptat mají..... I to, že mě nazval "potvorou" mi v tu chvíli bylo jedno :-))
A pak odpadali i ti nejstatečnější.... Nás dva nevyjímaje.... On sice jen na chvíli, já asi na hodinu, ale odpadli jsme všichni....
Ráno probuzení do strašlivé zimy.... A kdo spal nejdýl a nebyl k probuzení??? Dle zákona schválnosti řidiči :-D
Ale jeden hodný, ochotný, ani nevím, jak se jmenuje, nás domů dopravil.... A Verunku přímo až domů :-))
A on? Vystoupil u nás a šli jsme, v objetí spinkat a spali skoro až doteď :-))
Večer jdem spolu na Mikulášskou, tak jsem zvědavá.....
Žádné komentáře:
Okomentovat